Monitoring geneticky modifikovaných plodin: Evropská komise není schopna chránit členské země EU

Greenpeace obvinilo Evropskou komisi, že vystavuje členské země EU riziku zamoření geneticky modifikovanými (GM) plodinami a podkopává bezpečností a ochranné mechanizmy v rámci EU.

GM kukuřice firmy Monsanto (MON810) produkuje bakteriální toxin. Tento toxin má hubit specifické živočišné škůdce. Evropská komise poskytuje členským zemím EU zavádějící informace, když tvrdí, že plodina MON810 byla podrobena důkladnému rozboru, že byla zvážena environmentální rizika jejího pěstování a že vyhovuje všem požadavkům současné legislativy EU.

Šetření provedené organizací Greenpeace dokazuje, že náležitý plán pro monitoring této plodiny neexistuje, přestože z různých zdrojů a publikací je zřejmé, že pokud má být MON810 v členských zemích EU komerčně pěstována, je pečlivý monitoring této GM plodiny nezbytný.

Katalog omylů
V květnu 2004 se objevily první náznaky, že se Evropská komise chystá vydat souhlas se začleněním 17 odrůd GM kukuřice MON810 firmy Monsanto do Společného katalogu odrůd zemědělských rostlinných druhů EU. Uvedení ve Společném katalogu odrůd znamená, že osivo může být využito komerčně, prodáváno pěstitelům a pěstováno na celém území EU. Jednalo se o historicky první zápis GM odrůdy do Společného katalogu, a tudíž o velice důležitý krok.

Zařazení MON810 do katalogu mělo být podmíněno předložením monitorovacího plánu, který měl být vypracován v souladu se Směrnicí 2001/18 EU. Tato směrnice vymezuje legální rámec pro regulaci uvolňování GM organismů do životního prostředí v EU a v případě komerčního pěstování rostlin obsahuje požadavek na monitorovací plán, pomocí něhož jsou získávány údaje o možných rizicích, jež by tyto rostliny mohly představovat pro životní prostředí (viz níže).

V tomto ohledu zaslal v květnu 2004 jistý německý novinář mluvčí Evropské komise pro záležitosti zdraví a ochrany spotřebitele Beatě Gminderové e-mail se žádostí o informace o monitorovacích plánech pro MON810.

Ve své odpovědi z 25. května paní Gminderová uvedla, že rozhodnutí o MON810 ještě nebylo učiněno. Vysvětlila, že před přijetím jakéhokoli rozhodnutí bude předložen monitorovací plán Vědeckému výboru EU pro rostliny a Regulačnímu výboru členských zemí EU a bude nadále projednáván. MON810 pak bude zapsána do Společného katalogu odrůd pouze v případě, že monitorovací plán bude odpovídat požadavkům Směrnice 2001/18.

14. července byla paní Gminderová opět dotázána, zda bude odpovídající monitorovací plán firmy Monsanto členským zemím předložen. O den později odpověděla, že potřebné informace již byly členským státům předány. V reakci na novinářovu žádost však německé ministerstvo zemědělství, ani jiné odpovědné německé úřady nemohly najít žádné specifické dokumenty. 23. července byla paní Gminderová znovu požádána o předání monitorovacích plánů. V e-mailu z téhož dne odpověděla, že relevantní informace již byly podle Směrnice EU 90/220 členským zemím poskytnuty a že byl rovněž dodán doplněk k monitorovacímu plánu.

Tato odpověď je klíčová. MON810 obdržela v roce 1998 první povolení pro evropský trh, nezbytné pro pozdější registraci ve Společném katalogu odrůd podle evropské Směrnice 90/220. Tato starší regulace nepožadovala detailní monitoring. Posléze byla nahrazena Směrnicí 2001/18, která vyžaduje mnohem vyšší stupeň monitoringu. Zde je první náznak, že ne všechny části monitorovacího plánu byly napsány v souladu s novější legislativou obsaženou ve Směrnici 2001/18.

Aby byla celá záležitost ještě složitější, pokusila se paní Gminderová ve svém posledním e-mailu zmíněnému novináři objasnit, že monitorovací plán byl původně vydán v roce 1995, v roce 1998 byla provedena tržní autorizace a další aktualizace byla uskutečněna podle požadavků nové regulace 2001/18. Beata Gminderová v té souvislosti napsala: "Monitorovací plán splňuje všechny požadavky 2001/18 a katalogu osiva."

Greenpeace se pokusilo získat aktualizovaný monitorovací plán a podalo několik žádostí německým federálním úřadům (mj. Federální agentuře pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin). Tyto úřady nakonec odpověděly dvěma dopisy (z 16. prosince 2004 a 24. ledna 2005), že žádný aktualizovaný monitorovací plán pro MON810 nemají. Jediný dostupný dokument je původní monitorovací plán předložený Monsantem v roce 1995 podle staré legislativy a první žádost o tržní autorizaci z roku 1998.

Odpovědný odborník z německé Federální agentury pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin 24. ledna 2005 uvedl: "V tuto chvíli mám odpověď týkající se monitorovacího plánu předloženého Komisi v souvislosti s rozhodnutím začlenit 17 geneticky modifikovaných odrůd kukuřice MON810 do evropského Společného katalogu odrůd. (...) Z prvního čtení je zřejmé, že se jedná o dokument předložený již dříve, s první žádostí o tržní autorizaci. Pokud je Federální agentuře pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin známo, neexistují další informace o monitoringu odrůd MON810."

Neexistenci aktualizovaného monitorovacího plánu potvrdily organizaci Greenpeace také odpovědné úřady v Rakousku a Dánsku. Jediný dostupný dokument je starý plán předložený Monsantem v roce 1995, a ten nesplňuje požadavky současné legislativy.

Semena lži
V září 2004 byla MON810 zařazena Evropskou komisí do Společného katalogu odrůd jako vůbec první GM odrůda. Bylo to oznámeno tiskovou zprávou Evropské komise z 8. září (IP/04/1083), která také citovala tehdejšího komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Davida Byrneho: "Tato kukuřice byla zevrubně posouzena a shledána bezpečnou pro lidské zdraví i životní prostředí. Ve Španělsku se pěstuje již mnoho let, aniž by byly známy jakékoli problémy." Tisková zpráva dále uvádí: "V souladu s Direktivou 2001/18/EC předložila firma Monsanto, vlastník autorizace pro MON810, monitorovací plán, který byl pozitivně ohodnocen Vědeckým výborem pro rostliny a získal souhlas členských zemí v Regulačním výboru."

Šetření provedené zmíněným novinářem, které Greenpeace získalo, a vlastní šetření Greenpeace ukázalo, že jak prohlášení paní Gminderové, tak tisková zpráva Evropské komise jsou chybné a matoucí.

Základní principy monitoringu
Podle Směrnice 2001/18 vyžaduje každý případ specifický monitoring a dohled, neboť při pěstování GM plodin může dojít k nepříznivým dopadům, jež nebyly či nemohly být předvídány při procesu posuzování možných rizik (Směrnice 2001/18/EC Doplněk VII). V říjnu 2002 přijala Komise prováděcí směrnice (EU Council, 2002/811/EC). Ve "Zdůvodnění" k těmto směrnicích jsou uvedena následující kritéria:

"Záměrem hodnocení environmentálních rizik v každém jednotlivém případě je identifikace a evaluace možných nepříznivých dopadů GMO, přímých či nepřímých, okamžitých či pozdějších, na lidské zdraví a životní prostředí, které může způsobit jejich uvedení na trh. Toto hodnocení by také mělo vzít v potaz možné dlouhodobé dopady spojené s jejich interakcí s jinými organismy a životním prostředím. (...)"

V následujících odstavcích směrnic jsou vysvětleny dva základní koncepty monitoringu, monitoring specifického případu (1.3.1.) a všeobecný dohled (1.3.2.):

"Monitoring specifického případu má za cíl potvrdit, že vědecky podložené premisy při hodnocení enviromentálních rizik týkajících se možných nepříznivých dopadů GMO a jejich použití jsou správné.

Tento přístup by měl: soustředit pozornost na všechny možné dopady na lidské zdraví a životní prostředí identifikované v hodnocení rizik a vzít v potaz mj. rozdílné lokality, půdní typy, klimatické podmínky, určit časové rozpětí pro získání výsledků.

Na rozdíl od specifického monitoringu by všeobecný dohled měl: identifikovat a zaznamenat jakékoli nepřímé, opožděné či kumulativní nepříznivé dopady, které nepředpokládalo hodnocení rizik, být prováděn v dlouhém časovém horizontu a na širší ploše.

Druh všeobecného dohledu včetně lokalit, oblastí a všech sledovaných parametrů bude do velké míry záviset na typu nečekaných nepříznivých dopadů, jež jsou sledovány. Např. všechny nečekané nepříznivé dopady na daný ekosystém, jako jsou změny biodiverzity, kumulativní environmentální dopady četného uvolnění a interakcí, si mohou vyžádat odlišný přístup k všeobecnému dohledu nad jinými dopady vyplývajícími z přenosu genů."

Odolnost vůči faktům – co postrádá monitorovací plán Monsanta
Monitorovací plán, který Greenpeace obdrželo od firmy Monsanto, byl vytvořen v roce 1995 a schválen členskými státy EU v roce 1998. Tento plán se zabývá výlučně jedním problémem – možností vzniku rezistence na Bt-toxin u evropské populace zavíječe kukuřičného. Evropský zavíječ je škodlivý hmyz, který může za určitých okolností způsobit velké ztráty na úrodě kukuřice. MON810 obsahuje tzv. Bt-toxin (za normálních okolností se vyskytuje v bakterii, Bacillus thuringiensis), který má chránit rostlinu proti specifickému druhu zavíječe. Monitorovací plán se nedotýká žádných jiných vlivů na životní prostředí, které by tato plodina mohla mít.

Od roku 1998, kdy MON810 byla autorizována pro evropský trh, se objevila celá řada studií, které dokazují, že kromě možného vzniku rezistence v zavíječi existuje znepokojivě široká paleta možných dalších negativních účinků těchto GM plodin. Tyto účinky jsou natolik závažné, že v případě komerčního pěstování by podle Směrnice 2002/811/EC musely být zahrnuty v každém monitorovacím plánu.1

Jak je uvedeno ve studii M. Hernandeze et al. (2003), podrobná analýza genomu ukazuje, že insercí transgenu dojde k významné deleci nebo přeskupení rostlinné DNA v místě inserce. Tento efekt není v původní žádosti firmy Monsanto zohledněn.

Vědecká studie, prováděná v polních podmínkách po dobu více než dvou let a publikovaná v srpnu 2004 (Dively et al., 2004), přináší výsledky pozorování účinků pylu MON810 na larvy motýla monarchy. Studie uvádí, že stádia dospělosti dosáhne necelých 80% larev, které jsou vystaveny pylu z MON810. Před tímto výzkumem byla považována hladina Bt-toxinu v MON810 za příliš nízkou, aby mohla mít vliv na jiný než cílový hmyz. Dřívější studie neprokázaly žádné krátkodobé vlivy. Další studie potvrdily, že larvy euroasijské babočky jsou stejně citlivé na Bt-toxin jako larvy motýla monarchy (Felke a Langenbruch, 2003).

Výzkumy dále naznačují, že Bt plodiny mohou rovněž poškozovat organizmy živící se hmyzem, který je toxinům vystaven. Laboratorní studie, uskutečněné ve Švýcarsku, mimo jiné dokázaly, že úmrtnost larev zlatoočky obecné (Chrysoperla carnea) je po konzumaci zavíječe živeného GM kukuřicí téměř dvojnásobná (Hilbeck et al., 1999). Chrysoperla nepatří pouze do necílové skupiny organismů, ale je zároveň hmyzem užitečným pro regulaci škůdců v ekologickém zemědělství.

Předpokládá se, že protein Cry1Ab, produkovaný MON810, je jedovatý pouze pro larvy lepidoptera. Studie ovšem dokazují, že je jedovatý i pro jiné druhy hmyzu, např. pro některé druhy brouků. Při polních pokusech z roku 2001 hodnotících potenciální vliv transgenní sladké kukuřice na různé druhy užitečného hmyzu včetně hmyzích predátorů vědci zjistili snížený výskyt těchto druhů hmyzu v Bt kukuřici v porovnání s ne-Bt kukuřicí (Wold et al., 2001).

Studie, publikovaná v roce 2003 německým Ústavem Maxe Plancka v Jeně, porovnávala specifické mechanismy rostlinné obranyschopnosti u MON810 se srovnatelnou isogenní linií. Významné rozdíly vykazovalo především spektrum nestabilních složek, které rostliny využívají k vlastní obraně vůči škůdcům.Tyto rozdíly budou muset být dále prozkoumány.2 Nestabilní složky tvoří u rostlin důležitou součást sekundárního metabolismu. Rostlina je využívá jako nástroje ke komunikaci i jako poplašného systému proti hmyzím škůdcům. Je-li rostlina kukuřice napadena např. zavíječem kukuřičným, začne produkovat celou škálu těkavých, nestabilních látek, jimiž láká přirozené nepřátele zavíječe. Změní-li se složení těchto látek, nejen že to zvýši náchylnost rostliny vůči hmyzím škůdcům, ale také to ovlivní schopnost opylení u užitečného hmyzu, např. u včely medonosné. Navíc to může signalizovat, že rostlina vytváří další náhodné látky nebo že je narušen cyklus látkové přeměny (viz také Firn a Jones, 1999).

Zbytky Bt v půdě jsou dalším významným aspektem, který je třeba brát v úvahu při posuzování vlivu Bt plodin na životní prostředí. Bt-toxiny jsou vylučovány kořeny Bt rostlin (Saxena et al., 2002). Tyto toxiny se rychle nerozkládají, nýbrž zůstávají v půdě, jsou absorbovány do půdních částic a zůstávají fyziologicky aktivní po několik dalších měsíců (Zwahlen et al., 2003). Kumulativní účinky nepřetržitého dlouhodobého pěstování GM plodin jsou velmi důležitým faktorem a měly by být zahrnuty do rizikové analýzy (Marvier, 2002; Andow and Hilbeck, 2004).

Údaje o hladinách ligninu v MON810 a dalších devíti komerčně pěstovaných hybridů Bt kukuřice jsou publikovány ve zprávě z roku 2001. V porovnání s geneticky neupravenými liniemi byla hladina ligninu u GM linií o 33% až 97% vyšší, a to jak v případě rostlin pěstovaných v laboratoři, tak i rostlin pěstovaných na polích. Zpráva vznáší řadu otázek týkajících se vlivu na životní prostředí a organizmy krmené těmito plodinami. (Saxena a Stotzky, 2001). Změny v hladině ligninu a zjištění ohledně změn nestabilních složek (viz výše) v podstatě ukazují, že druhotné metabolické cesty v MON810 jsou na různých úrovních ovlivněny genetickou manipulací (viz též Firn a Jones, 1999).

Je více než zřejmé, že tato potenciální rizika jsou relevantní pro monitoring podle Směrnice 2001/18 (a metodických pokynů Komise 2002/811/EC), a nejsou přitom nijak zohledněna v monitorovacím plánu Monsanta z roku 1995. Tento starý monitorovací plán nemůže být za žádných okolností považován podle stávající evropské legislativy za dostačující.

Není jasné, proč se Evropská komise rozhodla všechna tato fakta ignorovat a zařadit MON810 do Společného evropského katalogu odrůd. Oragnizace Greenpeace a Friends of the Earth se v roce 2003 pokusily Evropskou komisi varovat ve zprávě o naprostém nedostatku monitoringu při pěstování GM kukuřice ve Španělsku.3 Několik málo analýz, které byly v tomto případě provedeny, se zabývalo převážně vznikem rezistence na Bt-toxin u populací hmyzu, a to s velmi neuspokojivými výsledky (Farinós et al., 2004). K dispozici nebyla žádná oficiální data týkající se přesné výměry ploch s GM plodinami, žádná nezávislá analýza výsledků pěstování, možného výskytu rezistence u škodlivého hmyzu, nežádoucích vlivů na necílové druhy a půdní ekosystémy či vlivu antibiotik rezistentních genů na zvířecí a lidský organismus. (Greenpeace a Friends of the Earth, 2003). Případy kontaminace byly sice zaznamenány, avšak nebyly řádně prošetřeny (Greenpeace a Friends of the Earth, 2003; Brookes and Barfoot, 2003; 2004, Alcade, nedatováno).

Přesto právě španělské zkušenosti s pěstováním MON810 byly bývalým evropským komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitele Davidem Byrnem prezentovány jako hlavní důvod rozhodnutí Evropské komise: "Tato kukuřice byla zevrubně posouzena a shledána bezpečnou pro lidské zdraví i životní prostředí. Ve Španělsku se pěstuje již řadu let, aniž by byly známy jakékoli problémy." (Tisková zpráva Evropské komise z 8. září 2004 (IP/04/1083)).

Zastavme pěstování GMO v Evropě
Stále je čas pěstování MON810 v Evropě zastavit. Od doby, kdy byla vydána riziková analýza pro MON810 (1998), bylo publikováno mnoho nových vědeckých poznatků. Autorizace MON810 by proto měla být členskými státy revidována či zastavena v souladu s tzv. "bezpečnostní klauzulí" (Článek 23 Směrnice 2001/18):

"Jestliže členský stát získá na základě nových nebo dodatečných informací, které mohou ovlivnit hodnocení rizik pro životní prostředí, nebo na základě přehodnocení stávajících informací v souvislosti s novými nebo dodatečnými vědeckými poznatky dostatečný podklad pro názor, že geneticky modifikovaný organizmus nebo produkt s jeho obsahem, který byl řádně oznámen a kterému již byl udělen písemný souhlas, představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, může tento členský stát používání nebo prodej tohoto geneticky modifikovaného organizmu nebo produktu na svém území dočasně omezit nebo zakázat."

Maďarská vláda již tento přístup uplatnila v lednu 2005, když zakázala pěstování MON810. Také výbor pro životní prostředí slovenského parlamentu 1.února jednomyslně schválil zákaz pěstování MON810 na území Slovenské republiky. Je nyní na ostatních členských státech, aby přistoupily k obdobným krokům. Je nutné, aby členské státy EU nyní zvolily aktivní přístup, neboť Evropská komise se stále více snaží o komercializaci GM plodin a to navzdory odmítavému stanovisku jednotlivých členských států:

• Komise se několikrát snažila prosadit autorizaci GMO i v případech, kdy většina členských států EU hlasovala proti autorizaci a rizikové analýzy ukazovaly na nejasnosti a nesrovnalosti.
• Komise naléhá na členské státy, aby odvolaly národní zákazy pro dovoz a pěstování GMO a ignoruje tak obavy většiny členských států a jejich právo chránit své životní prostředí a spotřebitele na základě principu předběžné opatrnosti.
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) soustavně zanedbává povinnost důkladně prošetřit rizikové analýzy u žádostí o uvedení GM plodin na evropský trh.

Greenpeace vyzývá všechny členské státy Evropské Unie, aby v maximální míře využily principu předběžné opatrnosti, který tvoří základ právní ochrany životního prostředí a občanů Evropské Unie. Vzhledem k současným poznatkům i nejasnostem o rizicích GMO by nemělo být komerční pěstování GM plodin a jejich využití v potravinách a krmivu povoleno.