english
‹ zpět na toxické znečištění

Chemický závod Spolana Neratovice leží asi 25 km severně od Prahy na břehu Labe. V letech 1965 až 1968 se zde vyráběl chlorovaný herbicid 2,4,5 - T, které bývalý komunistický režim prostřednictvím obchodních firem dodával do Vietnamu, kde z něj americká armáda míchala směs známou jako "Agent Orange". Při výrobě tohoto herbicidu vznikalo obrovské množství dioxinů a bývalé výrobní haly jsou dodnes jedním z nejzamořenějších míst na zeměkouli. Objekty jsou již více než 30 let opuštěny a uzavřeny. Dodnes v nich jsou zbytky zamořeného výrobního zařízení, surovin a polotovarů ze zrušené výroby. Vzhledem k obrovskému zamoření dioxiny není možné budovy opravovat, a proto stále rychleji chátrají.

Greenpeace se v poslední době podařilo získat některé důležité interní dokumenty Spolany, jež prokazují, že riziko ohrožení okolí dioxiny je akutní a navíc s časem vzrůstá. V jednom z objektů se zhroutila korozí narušená ocelová konstrukce částí střechy. Železobetonová konstrukce zamořených objektů je narušena korozí do takové míry, že ve zdi jedné z budov se již objevily trhliny. V budovách byly naměřeny neuvěřitelně vysoké koncentrace dioxinů a zvýšené koncentrace byly naměřeny i v okolí kontaminovaných objektů.

Dva zamořené objekty leží v zátopové oblasti a už v případě padesátileté vody by mohly být nebezpečné dioxiny vyplaveny do okolí. Spodní voda pod Spolanou je kromě dioxinů zamořena i řadou dalších nebezpečných chemických látek: DDT, DDE, endrin, diendrin, lindan, benzen, 2,4,5 -T, heptacholoru, chloroformu, HCB, HCH atd.


Dioxiny a jejich vlastnosti
Dioxin je pravděpodobně jednou z nejtoxičtějších látek, kterou až dosud člověk vyrobil. Tato pevná substance je velmi špatně rozpustná ve vodě, lépe v tucích a v organických rozpouštědlech, je stálá vůči kyselinám i alkáliím a extrémně odolná vůči teplotám.
Dioxin je enormně toxický při všech druzích expozice, je velice rezistentní vůči přirozenému odbourávání a v životním prostředí je schopen bioakumulace, tedy koncentruje se v tělech živých organizmů, zejména v jejich tukové tkáni.

Dioxiny jsou rakovinotvorné látky, které poškozují imunitní systém. U mužů mohou způsobovat snížení počtu spermií, poškození struktury či dokonce atrofii varlat, zmenšení velikosti pohlavních orgánů. U žen mohou snižovat plodnost, způsobovat poruchy funkce vaječníků a závažné onemocnění dělohy, tzv. endometriózu. U dětí mohou způsobit vrozené vývojové vady, poškození vývoje nervového systému (včetně snížení poznávacích schopností) a narušit sexuální vývoj. Dioxinové látky negativně ovlivňují funkce hormonálního systému člověka, zejména mužských a ženských pohlavních hormonů, hormonů nadlevinek a štítné žlázy, insulinu, ale také vitaminu A či melatoninu. Dioxiny jsou toxické pro játra, slezinu, brzlík a kůži, mohou poškozovat metabolismu tuků a glukozy až po vyvolání cukrovky.

Míra zamoření objektů
Chemické analýzy prokázaly extrémně vysokou míru zamoření budov, ovzduší i půdy a podzemní vody. Nejvyšší koncentrace dioxinů přes 24 000 ng TEQ dioxinů/g (!) byla naměřena ve skladovaných zbytcích chemikálií, kterých se v objektu patrně nacházejí tuny.

Akutní toxický účinek dioxinů v ovzduší zamořených budov prokázal test s pokusnými králíky, který provedla katedra toxikologie Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové. Pokusní králíci byli umístění v klecích uvnitř objektů tak, aby byli vystaveni pouze vdechování vzduchu zamořeného dioxiny. První z nich uhynuli již 7. den pokusu a jejich pitvy prokázaly významné poškození jater, plic a ledvin.

Likvidace dioxinového zamoření
V červnu 1992 byla firmami ICF Inc. (USA), AQUA TEST, CHEMOPROJEKT a EKOHYDROGEO vypracována studie zabývající se starými ekologickými zátěžemi ve Spolaně zahrnující mj. i objekty zamořené dioxiny. Na základě této studie byla podepsána smlouva s Fondem národního majetku ČR č. 33/94, kterou se FNM zavazuje podílet se na financování likvidace starých ekologických zátěží až do výše 4 329 mld. Kč. První ze zamořených objektů (A 114) byl v roce 1998 částečně rozebrán a částečně zalit do betonového sarkofágu, na který bylo spotřebováno asi 1000 m3 betonu. Náklady na tuto asanaci činily podle vyjádření Spolany 66 mil. Kč.

V lednu 2001 byla firmou Aquatest dokončena tzv. "Analýza rizik" pro dioxiny kontaminované objekty A 1420 a A 1030, kterou jak vedení Spolany, tak odpovědné státní orgány odmítly poskytnout veřejnosti. Zpráva navrhuje 12 teoreticky možných způsobů, jak naložit s dioxinovým zamořením s předpokládanými náklady 300 až 400 milionů Kč. Podle názoru Greenpeace však mohou některé z navržených postupů představovat obrovské riziko pro zdraví lidí i životní prostředí, např. "demolice za použití trhavin následovaná spálením".

Katastrofa a její oběti
Během let 1965až 1968 onemocnělo ve Spolaně v důsledku dioxinového zamoření asi 80 lidí. Z toho bylo hospitalizováno 55 postižených, jejichž průměrný věk v době prvního nemocničního přijetí byl 36,3 let. Intoxikace se nejčastěji projevila kožními změnami zvanými chlorakné. Na kůži se vytvářely cysty, které často zhnisaly, většina změn byla na obličeji, trupu a genitálu. Mnohé projevy byly tak těžké a rozsáhlé, že změnily zevnějšek nemocného k nepoznání.

Dioxin však vedl i k poruše metabolismu porfyrinů, která se projevila temným zbarvením pokožky a dalším změnami provázejícími jaterní porfyrii. Častým nálezem byla též porucha metabolismu cukrů a tuků, únava a slabost dolních končetin, která byla prokázána i elektromyografickým vyšetřením.

Podle vyjádření jedné z ošetřujících lékařek je pravděpodobné, že dioxin byl přímo zodpovědný i za poruchu činnosti mozku zjišťovanou při psychiatrickém vyšetření postižených. Na psychických změnách se však patrně podílela i zoufalá situace nemocných: nejistota z budoucnosti, zohyzdění a strach ze smrti.

Když MUDr. Vejlupková zveřejnila v roce 1981 v americkém odborném časopise "Archives of Environmental Health" referát o průběhu otravy dioxiny u pracovníků Spolany, měl tento článek celosvětový ohlas. Přestože MUDr. Vejlupková plně respektovala zákaz komunistického režimu a neuvedla místo dioxinové havárie, stala se pro tehdejší moc "černou ovcí" poškozující tzv. "dobré jméno socialistického Československa" v zahraničí.


Spolana Neratovice, Agent Orange a Vietnamská válka
Pod názvem "Agent Orange" se skrývá směs butylesteru 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T) a butylesteru 2,4,-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4 -D). První z těchto látek byla v letech 1965 až 1968, jak již bylo popsáno, vyráběna v dnes zamořených objektech Spolany. Americká armáda používala Agent Orange v masovém měřítku jako tzv. defoliant v boji proti komunistickým jednotkám, skrývajícím se v džunglích Vietnamu. K výrobě Agent Orange Američané používali 2,4,5- T vyrobený mj. právě v Neratovicích. Spolana tehdy prostřednictvím podniku zahraničního obchodu dodávala své produkty do Vietnamu, kdy byl Agent Orange připravován přímo na leteckých základnách USA. Právě komponent 2,4,5- T vyráběný ve Spolaně, způsoboval vážné zdravotní problémy, protože byl podle dostupných informací vůbec nejvíce kontaminován dioxiny.

Kromě pracovníků Spolany byly kontaminovaným herbicidem postiženy i tisíce amerických vojáků (dnes válečných veteránů) a statisíce obyvatel Vietnamu. Dodnes jsou dioxinem zamořeny rozsáhlé plochy vietnamského území.

Připravil:
MUDr. Miroslav Šuta, Greenpeace Česká republika
1. pluku 12/143, 186 00 Praha 8
tel: 02-24 31 96 67, fax: 02-311 22 89, mobil: 0603-443 140
e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Interenet: http://www.greenpeace.cz

Prameny:
(1) Asanace objektu A 114 - Dokumentace hodnoceni vlivu na životní prostředí dle zákona č. 244/92 Sb., Chemoprojekt Praha, duben 1996
(2) Petra Stypová: Český Agent Orange (ze Spolany Neratovice), Alternativa 1996, http://www.ecn.cz/dioxin/izspo01.htm
(3) Reakce Spolany a.s.na článek "Český Agent Orange", http://www.ecn.cz/dioxin/spolrea.htm
(4) Okresní úřad Mělník, referát životního prostředí, dopis z 30.4.2001
(5) Spolana a.s., dopis generálního ředitele z 18. 4. 2001
(6) iDNES - http://www.idnes.cz
(7) Ron Moreau, Newsweek, 3. května 1999
(8) Oldřich Lukš: 150 hoří, 12/2001, http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2000/prosinec/luks.html

 TISKOVÉ ZPRÁVY GREENPEACE:

 ODKAZY:

Agent Orange
http://www.vba.va.gov/bln/21/benefits/herbicide/
http://www.lewispublishing.com/orange.htm
http://bezjedu.arnika.org/spolana

Agent Orange a Monsanto
http://www.ohz.cz/Klamani/monsanto1.html
http://sedmagenerace.cz/1998/12KELLER.HTM


GREENPEACE: 1. pluku 12/143, 186 00, Praha 8, greenpeace@ecn.cz